Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie patří mezi nejkrásnější barokní chrámy města Brna. Je pozůstatkem původního velkého klášterního objektu. Jezuité zde v letech 1593 až 1631 vybudovali rozsáhlý komplex pro potřeby řádu, gymnázia a koleje pro studenty. Samotný kostel, tvořící srdce celého areálu, byl postaven během čtyř let a vysvěcen 22. září 1602. Po zrušení Tovaryšstva Ježíšova patřil kostel v období 1783 – 2002 vojsku.

Současná podoba jezuitského kostela je dána řadou stavebních úprav, přestaveb, ale i pohrom a opětovných oprav během čtyř posledních století. Kostel s věží v průčelí je orientovanou stavbou s presbytářem, hlavní chrámovou lodí a dvěma nižšími bočními loděmi, bočními kaplemi, oratoří a sakristií.

V interiéru se nachází bohatá a hodnotná barokní výzdoba i výbava. Na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie z roku 1735 od Felixe Antona Schefflera, který je rovněž autorem dalších oltářních obrazů a nástěnných maleb. Nad svatostánkem je kopie obrazu Panny Marie Sněžné z římské baziliky, před jehož originálem schválil papež Hadrián II. překlady bohoslužebných knih do slovanské řeči, a tím povýšil staroslověnštinu na bohoslužebný jazyk.

Plochu všech kleneb pokrývá fresková výzdoba: v hlavní lodi náměty s mariánskou tématikou; v severní lodi – svatý Ignác z Loyoly roznáší Kristovou víru do čtyř světadílů; v jižní lodi – seslání Ducha Svatého, oslava Kristova kříže, sv. Jan Nepomucký před králem Václavem.

Kaple sv. Františka Xaverského – výjevy z jeho misijní činnosti. Mariánská kaple – nebeská blaženost podle Bible. Dva bloky chórových lavic v presbytáři jsou mistrovským dílem E. Thurma z poloviny 17. století. Dále vyniká kazatelna a velký gotický kříž.

Krypta kostela je místem posledního odpočinku jezuitského kněze, rektora, provinciála, význačného a statečného obránce města Brna v době švédských válek, P. Martina Středy, SJ.

Jezuitský kostel spolu s klášterním areálem tohoto brněnského „Klementina“ přispěl k rozmachu nejen na poli architektury a umění, ale především v oblasti duchovní, ve formování mladých, ve výchově, školství, vědě, zámořských misiích, kultuře, sociální péči i při obraně města, což následně přispělo k rozvoji města Brna i celého kraje a ke větší známosti v Evropě.

K významným osobnostem, kteří prošli jezuitským noviciátem a kolejí, patří např.: národní buditel a spisovatel P. Bohuslav Balbín, jazykozpytec P. Josef Dobrovský, řeholní bratr, misionář a botanik Jiří Josef Kamel či matematik P. Jakub Kresa. V brněnském noviciátě byli také formováni mučedníci pro víru – Edmund Kampián, Jan Ogilvie, Melichar Grodecký a Štěpán Pongráz. Rovněž zde začínala velká a slavná skupina misionářů staré České provincie, kteří pak působili v zámořských jezuitských misiích včetně jihoamerických redukcí.

V posledních letech v kostele probíhají náročné restaurátorské práce, a to především díky trvalé pozornosti a pomoci Magistrátu města Brna a Jihomoravského kraje. Ve 20. století postihly jezuitský areál dvě velké pohromy. V rámci asanace města a nové výstavby byla před roku 1905 zbourána kolej (tehdy již kasárna) a v listopadu roku 1944 byla chrámová loď zasažena bombami s následným velkým poškozením.

V současné době jsou prostory kostela široce využívány, především k náboženským účelům. Denně jsou zde slouženy mše svaté, v neděli také v angličtině pro cizince. Kostel poskytuje prostor pro modlitební společenství, pořádají se zde přednášky a koncerty. Často tu vystupuje známý brněnský soubor Kantiléna.