Medailonky rady 2024

Duchovní život a společenství

Justýna Hrubišová

Odkud a kam vedou tvé kroky?

Moje kroky zatím vedly z Beskyd do Brna, ale snažím se, aby vedly od Boha k Bohu skrze tohle životní putování, ve kterém se tady společně potkáváme tím, že čteš tohle povídání (emoji podání ruky).

Dost často moje kroky vedou ke krásným výhledům nebo do ticha přírody. Poslední rok taky na SC, ranní snídaně, chvály a Taizé.

Jak jsi našla svou cestu do VKH?

Musím uznat, že byl můj přístup k VKH na začátku trochu opatrný a tak jsem začala jen zlehka skrze pondělní studentské mše. Skrze boží vedení jsem sebrala odvahu a o dva roky později jsem začala hrát ve středeční schole. Postupně jsem přidala snídaně po ranní studentské mši a během postního období vlastně všechno co se dalo (trochu crazy ale), protože jsem potřebovala životní restart. Díky tomu všemu a velkému přijetí všech milým lidí okolo, jsem našla svoje místo ve VKH. Takové místo je tady i pro tebe, co zrovna čteš tohle zdlouhavé sebestředné povídání :D. Teď trochu shameless plug, ale pokud taky sbíráš odvahu jako já kdysi, abys našel/našla své místo ve VKH, napiš mi a najdeme ho spolu. :))

Charakterizuj se třemi slovy na písmena VKH.

V -íra

K – reativita

H – udba (heh můžu i hory?)

Jaký je tvůj oblíbený kostel či poutní místo

Dřevěný kostel na Starých Hamrech – kvůli atmosféře a výhledech po mši.

Bazilika Minor v Brně – mohla bych to popisovat strašně poeticky, ale jednoduše to tam mám moc ráda.

Akce

Matěj Dostál

Odkud a kam vedou tvé kroky?

Pocházím z Albrechtiček, vesnice, o které málokdo slyšel 20 km proti proudu Odry z Ostravy. Odtamtud jsem se do Brna dostal přes gymnázium, a nakonec, protože jsem nevěděl jestli studovat humanity nebo přírodní vědy, našel jsem něco vhodně mezi, a stal jsem se antropologem.

Jak jsi našel svou cestu do VKH?

Poměrně jednoduše, první víkend poté, co jsem se nastěhoval do Brna, se mě kamarád skaut zeptal, zdali chodím na studentské mše. Po záporné odpovědi mě na další pozval, a bylo to přesně co jsem hledal. Postupně jsem také začal chodit na akce a aktivity, a tak jsem zde.

Charakterizuj se třemi slovy na písmena VKH.

Vražedně kolegiální hrubián

Jaký je tvůj oblíbený kostel či poutní místo

Kostel sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti. Nevím zda je striktně poutní, ale na poutě jsme do něj chodili, a především je na nádherném místě na konci krásného výšlapu.

Akce

Marie Javorová

Odkud a kam vedou tvoje kroky?

Většinou rovně dopředu, málokdy couvám.

Jak jsi našla svou cestu do VKH?

Jednoduše, šla jsem a našla jsem VKH.

Charakterizuj se třemi slovy na písmena VKH?

Velká

Kulhavá

Houba

Jaký je tvůj oblíbený kostel či poutní místo?

Kostel v Lučici, neboť tam jsem se dozvěděla vše potřebné o sv. Markétě.

Místopředsedkyně

Klára Koběrská

Odkud a kam vedou tvoje kroky?

Odjakživa směřuju do neznáma a čím blíž jsem Bohu, tím méně tuším, kam si mě zase pošle. Můj život je prostě jedno velké dobrodružství a není výjimkou, že se do všeho vrhám po hlavě. Na svou životní plavbu mořem nejistot jsem vyplula z Prahy, kde jsem se narodila a vystudovala jsem Arcibiskupské gymnázium. Momentálně pluju na lodi svého života přes moře Přírodovědecké fakulty UK a MUNI, kde se účastním učitelského výcviku (ano, Bc. mám z jiného místa, než kde právě bojuji o Mgr.). Od září pak pravidelně navštěvuji ostrov Biskupského gymnázia, kde na půl úvazku učím chemii a odpočívám výukou biologie.

Jak jsi našla svou cestu do VKH?

O VKH jsem se dozvěděla už během studia bakaláře v Praze. Nestíhala jsem ale ani studentské mše (kvůli nahrávání podcastu O Třech ve třech) ani jiné akce (pro změnu kvůli kurzu Života v Duchu, který probíhal každý čtvrtek). Vše se změnilo před rokem, kdy jsem se rozhodla studovat magistra v Brně, městě, kde jsem téměř nikoho neznala a sama jsem jej navštívila jen dvakrát v životě. Potřebovala jsem si najít duchovní i lidské zázemí a hned mi přišlo na mysl VKH. Slyšela jsem už o vyhlášených akcích (ano, byl to Košt vín a Oktoberfest) a studentských mších. První semestr jsem jen posmutněle navštěvovala jiné farnosti, protože rozvrh mi nedovolil účastnit se pondělní ani středeční studentské mše, natož chodit na VKH akce. Ale v zimě se vše zlomilo, začala jsem navštěvovat pondělní studentské mše a díky Exodu 40 jsem se začala cítit u jezuitů jako doma. Získala jsem nové přátele, dokopala jsem se zpívat ve schole a stále častěji jsem vyhledávala různé akce pořádané VKHčkem. Tak se pro mě VKH stalo srdcovkou.

Charakterizuj se třemi slovy na písmena VKH?

Vysokohorsky (hory a hlavně ty výhledy miluju)

Kristologická (hovory se mnou se často zvrtnou v teologické debaty)

Hudebnice (bez hudby bych byla jedna velká deprese a asi bych se ani neuměla modlit)

Jaký je tvůj oblíbený kostel či poutní místo?

Je těžké si vybrat, v mnoha kostelech jsem se cítila jako doma. Velmi jsem si oblíbila baziliku svaté Kláry v Assisi, kde jsou ostatky mé křestní patronky a zároveň je zde uložený kříž ze San Damiana. Tak moc promodlené místo jsem nikde nezažila. A nesmím opomenout můj farní kostel svaté Anežky České v Praze na Spořilově, velká srdcovka. Nádherný a jednoduchý funkcionalistický kostel, kde jsem vyrostla.

Předseda

Tomáš Laštovička

Odkud a kam vedou tvoje kroky?

Z Jihlavy, z početné katolické rodiny, z pajdáku a fildy, od studia učitelství dějepisu, občanské výchovy a angličtiny.

Dá-li Pán a budeme živí – k učitelské profesi, k manželství a k početné rodině.

Jak jsi našel svou cestu do VKH?

K VKH jsem nakrátko přičichl již před COVIDem na doporučení mojí babičky. Po návratu z distanční výuky mi byly studentské mše velkým povzbuzením. Udělalo na mě velký dojem vidět kostel plný mladých věřících a poslechnout si kázání na míru studentům.

Měl jsem však pocit, že se tam ztrácím v davu. Chybělo mi společenství – víra prožitá a sdílená ve vztazích s druhými. To se mi kupodivu hledalo těžko. Lidé kolem byli, ale cestu k nim jsem si nenacházel. Rok jsem chodil po VKH akcích, aniž bych si našel své místo.

Konečný úspěch mě stál extrémní nestudentský počin – vstal jsem brzo ráno na breviář v 7:30. Tady jsem v modlitbě s ostatními a v rodinné atmosféře společných snídaní našel svůj církevní domov.

Další rok jsem šel do rady, abych nabídl ostatním to, co mi nabídli druzí přede mnou. Tento rok jsem v radě znovu a budu rád, když se mi podaří přispět k otevřenosti našeho studentského společenství.

Charakterizuj se třemi slovy na písmena VKH?

Všem Knedlíkům Holduji – Velice Knedlíkům Houskovým. Už jsem však za zenitem, na gymplu jsem jich snědl na posezení 28.

Jaký je tvůj oblíbený kostel či poutní místo?

Mám rád kostel ve své rodné farnosti – kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě. Je to zajímavý mix románského slohu a velmi rané gotiky z poloviny 13. století. Jeho interiér působí zároveň hrubě a robustně a zároveň velmi intimně. Nejvíce mě fascinují zbytky původní výmalby z 13. století, které jsou nejlépe vidět v pravé boční lodi. Člověku ukazují jak je naše představa šedivého středověku mimo.

Pondělí	16:00–18:55 20:00–22:00
Úterý	16:00–21:00
Středa	16:00–21:00
Čtvrtek	16:00–19:00
Pátek	zavřeno